pátek 24. února 2017

Ngan Medza - mýtus a tradice


Když v sedmnáctém století přišli na území kmene ze severu muslimové, kteří zotročovali místní kmeny a násilím je nutili konvertovat k islámu, rozhodli se lidé Ewondo opustit svá území a najít si novu zemi, kde by mohli svobodně žít. Vydali se tedy na dlouhou cestu směrem na jih. Po mnohodenním putování narazili v pralese na velikou řeku, kterou nemohli přejít. Utábořili se tedy na jejím břehu a přemýšleli, jak se dostat na druhou stranu. Druhého dne večer uviděl jeden muž nějaký veliký kmen, který zřejmě uvízl napříč řečištěm a spojil tak oba břehy řeky. Zavolal tedy ostatní a po krátké poradě se rozhodli po této provizorní lávce řeku přejít. Lidí bylo mnoho a lávka byla velmi úzká a tak mnoho hodin během noci lidé Ewondo přecházeli řeku. Nějaká paní vzala pochodeň a svítila ostatním na cestu, aby mohli přejít bezpečně. Tahle paní přecházela řeku jako poslední a když se lávka pod ní houpala, dala pochodeň dolů, aby si posvítila pod nohy. Jakmile se lávky ohněm dotkla, ta se prudce otočila. Žena spadla do vody a utopila se. Lidé z druhého břehu jako omráčení pozorovali, jak se domnělý kmen vlní v řece a s úžasem zjistili, že je to ohromný Ngan Medza (hroznýš).
Od té doby lidé Ewondo věří, že hroznýš je mocný had, byl totemizován (příbuzenství ochranného ducha) a jeho maso se nesmí jíst. Ewondo díky této legendě hady téměř nejedí a pokud hada (zmiji nebo mambu) přece nějaký muž uloví, je pokrm z hada připravován zvláštním rituálem, aby se kůže toho, kdo by ho jedl, neproměnila v kůži hadí. Had je dlouho vařen v odvaru z kůry léčivých stromů a první sousto poté přijímá muž, který hada ulovil z rukou náčelníka.

Žádné komentáře:

Okomentovat