pátek 24. února 2017

Dálnice


Dálnice vedoucí z Tanzanie, přes Keňu do Etiopie se jen na několika krátkých úsecích podobá dálnici, jakou známe u nás. Jinde je to taková horší silnice druhé třídy. Ale v místech kam přijíždíme, staví krásnou novou dálnici čínská firma. Proč zrovna čínská je napsáno v závěru první části této kapitoly. A my jedeme podél stavby nové dálnice do míst, která jsem už jednou navštívil a rád je uvidím znovu, mj. do Umoja camp site za samburskými ženami z druhého příběhu. Po ubytování vyrážíme do národního parku Shaba, chci přátelům ukázat místa, kde jsem viděl nejvíce slonů a mnoho a noho dalších divokých zvířat a také místa, která popisuje ve své knize Joy Adamsová. Ale pozor, něco je jinak. Krom toho, že cena vstupenky je poněkud dražší, v parku potkáváme jen místní pasáky dobytka. Po slonech i dalších divokých zvířatech se slehla zem. Zahlédneme jen mrtvou žirafu, která je očividně zastřelená, protože její tělo na sobě nemá žádné stopy zvířecího napadení. Podobně vidíme v dálce orla pořádajícího nějakou kozu či antilopu, kterou by určitě sám neulovil. Pytláci? To by ale muselo být systematické dlouhodobé vybíjení divokých zvířat, jinak by ještě před rokem nádherný park plný zvířat nemohl vypadat takhle. Nakonec se sami díváme do ústí samopalu a odevzdáváme mobilní telefony, fotoaparáty, dalekohledy. Je to opravdu nepříjemný zážitek a nikomu bych ho nepřál. A tak vše ohlásíme rančerům u vstupu a na policii. Zjišťujeme informace v kempu, v blízkém „okresním“ městě, na české ambasádě, Kenya Wildlife service, ředitelství turistické policie, ministerstvu atp. A výsledek? Ten si poskládáme z neoficiálních dostupných informací: Čínská firma poblíž staví dálnici. Dává místním chudým vesničanům zbraně a platí jim za střílení divokých zvířat. Všichni to vědí. Všichni se k nám chovají velmi uctivě. Všem je líto, co se nám přihodilo. Všichni udělají vše, co bude v jejich silách. Nikdo ale nemůže nic dělat, protože to není v jeho kompetenci. Na dopisy dostávám velmi zdvořilé odpovědi. Všichni mi příště pomohou a zajistí mi bezpečný pobyt. Všichni udělají vše, aby byli informováni všichni turisté chystající se navštívit toto kdysi krásné místo. Ještě před návratem domů zaslechnu v místních zprávách o nebezpečí mluvit pana rezidenta (to jsem asi udělal pořádný průvan). Mluví ale jen o přepadení, nebezpečí, ne o vyvražďování zvířat.
A podobně bych mohl povědět příběh o jiném známějším parku a ještě masívnějším vyvražďování divokých zvířat a posledních pár vět by bylo navlas stejných. O čem tedy to vyprávění je? O dálnici? O zvířatech? Chudobě? Netečnosti? Podřezávání větví? Bezmoci? …?

Žádné komentáře:

Okomentovat